Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Schopnost tvorby sekundární koruny u vybraných taxonů dřevin
Vilím, Stanislav
Disertační práce se zabývá chopností tvorby sekundární koruny po uvolnění z porostního zápoje a jejímu využití v objektech zahradní a krajinářské tvorby. Schopnost různých taxonů dřevin vytvářet sekundární korunu po uvolnění ze zápoje je podmíněna geneticky a ovlivněna konkrétními podmínkami stanoviště, věkem dřeviny, fyziologickým stavem jedince i specifickými vlastnostmi individua. Jako modelová dřevina pro tuto disertační práci byl zvolen zástupce z rodu Quercus L., který je velmi hojně využívaným rodem v zahradní a krajinářské tvorbě. Konkrétně byl zvolen taxon Quercus cerris L., který je v podobě monokultury pěstován v lesních porostech Lednicko-Valtického areálu. Terénní šetření bylo prováděno v porostních okrajích na Lesním hospodářském celku Židlochovice, konkrétně na polesí Valtice. V tomto polesí byly nalezeny vhodné lokality, které splňují podmínky zvolené metodiky hodnocení, umožňují srovnatelné statistické zpracování dat. Bylo zde nalezeno dostatek vhodných porostních okrajů, které byly vybrány do experimentu. Problematice tvorby sekundární koruny dřevin po uvolnění ze zápoje a jejímu praktickému využití při regeneraci korun stromů je v odborné literatuře, v základním i a aplikovanám výzkum věnována jen velmi malá pozornost. Tato práce přináší poznatky, které mohou významným způsobem přispět k rozvoji a důležitosti oboru Zahradní a krajinářská tvorba v současné společnosti. Práce přináší celou řadu nových informací a vzájemných vztahů, které se odehrávají při regeneraci korun stromů při uvolnění z porostního zápoje. Tyto poznatky mohou sloužit například při regeneraci zanedbaných objektů památek zahradního umění i dalších objektů zahradní a krajinářské tvorby. Výsledky mohou pomoci i při přestavbě lesních porostů na různé objekty zahradní a krajinářské tvorby jak v intravilánu tak v extravilánu sídel. Výsledky umožňují modelovat vývoj dřevinných vegetačních prvků v těchto objektech. Je zřejmé, že svévolná regenerační schopnost tvorby sekundární koruny a nahrazení tak koruny primární nestačí, ale je vždy nutné na tuto schopnost regenerace reagovat různými způsoby pěstebních opatření tak, aby celý záměr dosáhl optimálního výsledku. Ze zjištěných výsledků a statistického zpracování vyplývá, že primární nebo sekundární dřevinný vegetační prvek uvolněný z porostního zápoje je schopen regenerovat tak, aby se zvýšila jeho sadovnická hodnota nebo se zvýšil dendrologický potenciál složeného vegetačního prvku. Poznatky mohou také sloužit pro regeneraci porostního pláště na nově vzniklých porostních okrajích porostu či jiných složených dřevinných vegetačních prvků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.